Zámek Kolštejn

Kolštejn (též Branná) je zřícenina hradu částečně přestavěného na zámek v Branné v okrese Šumperk. Stojí na skalnatém útesu v nadmořské výšce okolo 630 metrů nad řekou Brannou v jihovýchodní části vesnice. Komplex zříceniny a zámku je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka ČR.

Sloh

 Na zámku převládají gotické a renesanční prvky, které vyobrazují celou historii hradu a následně zámku.

Průběh výstavby

 Výstavba hradu proběhla v průběhu 14. století, následně byl hrad v 16. století přestavěn na zámek.

Valdštejnové
1401 – 1437

Bruntálští z Vrbna
1581 – 1615

Hynek ml. Bruntálský z Vrbna byl aktivní v politice, v letech 1608 – 1614 zastával úřad zemského hejtmana. V únoru 1610 navrhoval přemístění Zemských desek na zámek v Bruntále a v případě vyhrocené situace na Kolštejn, což svědčí o významu a pevnosti hradu a zámku Kolštejn ve své dobe. Nedostatek času, politická funkce a vysoké náklady při stavebních úpravách, kdy byla dobudována vstupní „Černá věž”, tzv. Horní zámek s unikátní sgrafitovou výzdobou a upraveny interiéry zámku, způsobily, že panství bylo silně zadluženo. Po Hynkove smrti prodali poručníci jeho nezletilých synu kolštejnské panství Hanuši Petřvaldskému z Petrvaldu za 130 000 zlatých. Luterán Hanuš Petřvaldský z Petřvaldu se aktivne podílel na stavovském povstání, byl členem zemského direktoria, zemským soudcem a komisarem pro prodej církevních statků. Za jeho držby byl dostavěn tzv. Dolní zámek, celá budova byla sjednocena slohove jednotným arkádovým nádvořím s fontánou se symbolikou apokalypsy na patkách arkád a s maskarony ďáblů a čarodějnic. Nechal také vybudovat manýristický portál do dvora vstupní věze se znaky manželů a hlavou Turka nabodnutou na kůlu. Po bitvě na Bílé hoře došlo ke konfiskaci kolštejnského panství. To získal jako léno Koruny České Karel z Lichtenštejna. Tím Kolštejn ztratil svou obytnou a reprezentační funkci a už se pak nikdy sídlem šlechty nestal, protože Lichtenštejnové meli spoustu jiných sídel. Za třicetileté války se Kolštejn stal významným opěrným bodem císařských vojsk a sídlem početné posádky. Bylo rychle dobudováno opevnené předhradí smerem k městecku, kde byly za branou chráněnou válcovou věží po stranách nádvoří soustředěny stavby panských úřadů. Po třicetileté válce se však Kolštejn stal pouze hospodářským sídlem správy panství a s postupující centralizací lichtenštenských velkostatků v 18. a 19. století klesal i význam zdejšího vrchnostenského úřadu. Obec Goldenstein (Kolštejn) získala zámek po roce 1918. Za druhé svetové války bylo toto území součástí severovýchodních Sudet. Na zámku byla vojenská posádka, škola, další prostory byly nevyužívané. Po roce 1945 došlo ke změně názvu obce na Branná. Prostory zámku sloužily jako sklady léčiv, škola a tělocvična. S pokusy o rekonstrukci zámku bylo započato v první dekádě nového milénia, protože však chyběly potřebné finanční prostředky, zámek zůstal prázdný. Nově zrekonstruován a přestaven byl až v současné době.